Muži v ofsajdu

 

 

Jednou jsem byl v Moskvě a moje kolegyně z moskevského rozhlasu mne seznámila s Jurijem Sidorovem, který zdramatizoval Muže v ofsajdu Karla Poláčka. Projevil zájem, aby písničky vznikly u nás v Čechách. Protože se mi text libreta líbil, nechal jsem ho přeložit z ruštiny a společně s Leošem Koskem (on hudbu a já texty) jsme do té hry napsali řadu písní. Hru pak vydala DILIA (1989). Na jevišti se nikdy neprovozovala ani u nás, ani v Rusku, kam jsme písničky Jurijovi odvezli. Ale natočil ji Jan Fuchs jako rozhlasovou hru. Pamatuji si, že roli reportéra dostal Miroslav Horníček. Uvádím zde alespoň texty písní, to snad jako jejich autor mohu.


AŤ ŽIJÍ NAŠI

FANOUŠEK:
Dvaadvacet párů nohou
a jen jeden míč,
soupeři nám dáti mohou
nejvejš pěknou tyč,
ale zato naši útočí
a ohňostroj gólů roztočí …

SBOR:
… roztočí, roztočí …

/: A kdo je lepší? Naši! Gól!!!
A kdo dá góly? Naši! Góóól!!!
A kdo je lepší? Naši! Góóól!!!
Tenhle pokřik cizí fanda nesnáší!:/

JINÝ FANOUŠEK:
Dvoubarevné klubko hráčű
a na brance síť,
za brankáře v duchu skáču,
jen to chlapče chyť!
Jen ať naši zase útočí
a ohňostroj gólů roztočí…

SBOR:…
roztočí, roztočí …

/: A kdo je lepší? Naši! Góóól!!!
A kdo dá góly? Naši! Góóól!!!
A kdo je lepší? Naši Góóól!!!
Tenhle pokřik cizí fanda nesnáší! :/

NAČERADEC:
Před brankou je pěkná mela,
ale kde je míč?
A je tady těžká střela,
štěstí už je pryč!
míč se v síti směšně třepetá,
brankář hlavou trávník zametá …

SBOR:
… zametá, zametá …
/: A kdo je lepší? Naši! Góóól!!!
A kdo dá góly? Naši! Góóól!!!
A kdo je lepší? Naši! Góóól!!! :/

EMAN:
Tenhle pokřik cizí fanda nesnáší

NAČERADEC:
Milý pane, vaše řeči prostě nesnáším
Milý pane, vaše řeči prostě nesnáším

POSTESKNUTÍ aneb BALADA EMANA STARŠÍHO

HABÁSKO:
Tak tu sedím a cizí kabát šiju
a monotónně můj stroj haraší.
Co je to za život a proč ho žiju?
Jaký div, že mi v hlavě nestraší!
Můj syn je líný povaleč k ničemu,
stále bez peněz a stále bez práce,
modlí se jen k míči fotbalovému,
zatímco já dřu, tak on fláká se.

Kdo však polaská
šediny Habáska,
kdo mě potěší,
a¦ nejsem takhle sám!
Kdo si zamane
zašeptat Emane?!
Kdo mě pohladí,
koho na světě mám?

Teď tu stojím a nohavice žehlím,
kdo vyžehlí můj život zmačkaný?
Ztratil jsem ženu a potýkám se se zlým,
dostávám góly jako v kopaný.

Kdo však polaská
šediny Habáska,
kdo mě potěší,
a¦ nejsem takhle sám!
Kdo si zamane
zašeptat Emane?!
Kdo mě pohladí,
koho na světě mám?

VZDÁLENÁ HVĚZDA

Má vzdálená hvězdo, ty moje hvězdo vzdálená
milióny světelných let, dvě celé věčnosti
já tady planu láskou, já tady hořím vděčností,
tak proč jsi tak chladná, proč jsi pro mne
hvězda beze jména?

Lásko, má hvězdo,
pojď blíž …
Lásko, má hvězdo,
pojď blíž –
jsi moje Severka
jsi můj Jižní Kříž!

Má vzdálená hvězdo, ty moje hvězdo vzdálená,
vyhlížím denně tvou zář, tvé něžné poselství,
bez tebe trpím láskou a moje bolest ví,
jak je to kruté, že jsi pro mne
hvězda bez jména.

Lásko, má hvězdo,
pojď blíž …
Lásko, má hvězdo,
pojď blíž –
jsi moje Severka
jsi můj Jižní Kříž!

ZACHOVEJ KLID

HEDVIČKA:
Venku prší, venku leje,
optimistu ale hřeje,
že nezůstal bez naděje.
Sluníčko se pousměje,
ať se děje co se děje –
tak zachovej, zachovej klid!

NAČERADEC:
Ale já jsem efektivně mrtvý muž,
jsem králem smolařů,
císařem pesimistů,
tak aspoň, Hedviko, chvíli mlč –
s historkami optimistů!

HEDVIČKA:
Venku leje, venku prší,
optimistu hřeje v duši,
že ho hromy neohluší.
A když slunce mraky zruší
nám ženám to zase sluší
a vám bude, vám bude líp!

NAČERADEC:
Ale já jsem efektivně mrtvý muž,
jsem králem smolařů,
císařem pesimistů,
tak aspoň, Hedviko, chvíli mlč –
s historkami optimistů!

SBOR:
Zachovej klid a nohy v teple,
zhluboka dýchej, hlasitě se směj,
i když to kopu jak erteple,
vždyť fotbálek je proměnlivý děj!
Zachovej klid a nohy v teple,
zhluboka dýchej, hlasitě se směj,
jenom se netvař nikdy vztekle,
vždyť fotbálek je proměnlivý děj!

MÓDA TO JE BAROMETR

ŠVADLENKY:
Jaké šaty, jak_ svetr,
móda – to je barometr
a je značně, značně nestálá.
Dneska maxi, zítra mini,
honem kup, co nosí jiní,
to co máš, už móda odvála!

Letos letí barvy něžné,
rukávky jsou nadýchnuté,
nosí, což není běžné,
bílé blůzky nedopnuté.
Dlouhé sukně rozevláté
s volánem i bez volánu.
Vlasy blond, či mírně zlaté,
voňavé po žitném lánu.

/Mezihra – tango – a předvádíme…/

Jaké šaty, jak_ svetr,
móda – to je barometr
a je značně, značně nestálá.
Dneska maxi, zítra mini,
honem kup, co nosí jiní,
to co máš, už móda odvála!

Móda je už zase nová,
zvítězily barvy duhy,
letí látka balónová,
kostičky i příčné pruhy.
Sukně modré, úzké, krátké
nebo zase plizované,
podpatky co nejvíc vratké
a do špičky tvarované.

/Mezihra – waltz – a předvádíme…/

Jaké šaty, jak_ svetr,
móda – to je barometr
a je značně, značně nestálá.
Dneska maxi, zítra mini,
honem kup, co nosí jiní,
to co máš, už móda odvála!

TEPRVE LÁSKA

EMAN:
Bez tvého hřejivého úsměvu
jsem dutá smutná figurína,
jak hastroš stojím v prázdném v_kladu,
jak láhev bez kapičky vína.

EMILKA:
Bez tvého hřejivého pohledu
jsem loutka ověšená látkou,
a nemám vůbec žádnou náladu,
jsem pouze odhozenou zátkou.

OBA DVA:
Teprve láska, naše láska
láhev vínem naplní
a lehce zazátkuje.
Teprve láska, naše láska
tajná přání vyplní
a tiše s námi nocí pluje, pluje …

/Repetice verzí v orchestrální podobě jako
duet dvou hudebních nástrojů. Švadlenky
ověšují Emana i Emilku, jako by to byly
dvě figuríny. Společná taneční kreace/

OBA DVA:
Teprve láska, naše láska
láhev vínem naplní
a lehce zazátkuje.
Teprve láska, naše láska
tajná přání vyplní
a tiše s námi nocí pluje, pluje …

KDYŽ PADNE GÓL

FANOUŠEK:
Kdo nepoznal radost ze hry,
rozechvění žil,
nepocítil smutek prohry,
ten nic neprožil.
Vždyť každému srdce poskočí,
když na bránu naši útočí …

SBOR:
… útočí, útočí!

/: A kdo je lepší? Naši! Góóól!!!
A kdo dá góly? Naši! Góóól!!!
A kdo je lepší? Naši! Góóól!!!
Tenhle pokřik cizí fanda nesnáší :/

FANOUŠEK:
Kdo neviděl, jak dal osud
místo gólu roh,
zajímavý život dosud
stěží prožít moh.
Vždyť každému srdce poskočí,
když na bránu naši útočí …

SBOR:
… útočí, útočí …
/: A kdo je lepší? Naši! Góóól!!!
A kdo dá góly? Naši! Góóól!!!
A kdo je lepší? Naši! Góóól!!!
Tenhle pokřik cizí fanda nesnáší :/

ZLATÉ ČASY FOTBALU

SBOR Fanoušků:
Oj, to byly časy,
oj to byly časy,
zlaté časy fotbalu, lu, lu!

STAŘÍK:
To je dneska utrpení,
to je dneska samá bída,
dnešní fotbal to nic není,
ofsajd tyčku s rohem střídá.
I ten gól už není gólem
jako býval u nás kdysi,
dřív ho dával silný Golem,
dneska chabý odvar čísi …

SBOR Fanoušků:
Oj to byly časy,
oj to byly časy,
zlaté časy fotbalu, lu, lu!

STAŘÍK:
Malý vápno bylo velký
a to velký obrovitý.
Dneska brankář chytá lelky,
dřív chytal míč ručně šitý.
Dnes je soudce šeroslepý,
dřív byl jako ostříž bystrý.
Dneska si to nepolepí,
dřív se nebál trestat mistry.

SBOR Fanoušků:
Oj to byly časy,
oj to byly časy,
zlaté časy fotbalu, lu, lu …

UŽ NIKDY NIKAM

NAČERADEC:
Světýlko moje v temnotách,
poupátko, co se v růži rozvije,
klíčku houslový na notách,
pusť mě ven, hraje Slávie!

HEDVIČKA:
/: Už nikdy nikam …

NAČERADEC:
Stadión
SBOR:/z dálky/
Stadión

HEDVIČKA:
Právě to říkám

NAČERADEC:
Stadión
SBOR:
Stadión :/

HEDVIČKA:
Maminka říkala
a pravdu měla,
neber si blázna
a já tě chtěla …
Tys moje velké neštěstí,
žena ti vadne, obchod upadá,
ty zatím zpíváš o štěstí
a mě z tvého zpěvu jen vztek popadá.
/: Už nikdy nikam …

NAČERADEC:
Stadión
HEDVIČKA:
Už nikdy nikam
SBOR:
Stadión
HEDVIČKA:
Právě to říkám
NAČERADEC:
Stadión
SBOR:
Stadión :/

HEDVIČKA:
Maminka říkala
a pravdu měla,
neber si blázna
a já tě chtěla.
NAČERADEC:
Ty jsi můj život nejdražší …

SVÝ PŘESVĚDČENÍ NEZRADÍM

HABÁSKO:
Dobré místo, dobré bydlo,
aby nikdy nevystydlo,
tak to ti, synku, poradím.

EMAN:
Já mám, táto, ideály,
nevadí mi, když se spálím,
svý přesvědčení nezradím.

OBA:
/:Náš svět je míč kulatej
a někdy falší dává gól,
tak nesmíš bejt moc hubatej
a nikdy si moc nedovol. :/

EMAN:
Tak já nevím, kdo pomůže,
domů nesmím, jen protože
svý přesvědčení nezradím.

HABÁSKO:
Ty jsi hloupej jak potrubí,
to tě jednou snad zahubí,
tak co ti potom poradím?

OBA:
/: Náš svět je jak míč kulatej
a někdy falší dává gól
tak nesmíš bejt moc hubatej
a nikdy si moc nedovol. :/

NA SHLEDANOU

EMILKA:
Na shledanou, na shledanou,
počítám vteřiny
na kvítku jiřiny,
kolik jich do zítra odtiká.

EMAN:
Na shledanou, na shledanou,
vteřiny počítám,
s kolika budu sám,
proč ten čas pomalu utíká.

OBA:
Být sama a být sám,
i když jen chviličku pouhou…
Být sama a být sám
a každou vteřinou
daleko od sebe
uprostřed samoty
pomalu umírat touhou,
touhou

EMILKA:
Na shledanou, na shledanou,
zítra tě uvidím,
teď se však nestydím,
že sama nerada odcházím.

EMAN:
Na shledanou, na shledanou,
než projdeš zatáčku,
obrať se, miláčku,
v duchu tě k domovu provázím.

OBA:
Být sama a být sám,
i když jen chviličku pouhou…
Být sama a být sám
a každou vteřinou
daleko od sebe
uprostřed samoty
pomalu umírat touhou,
touhou

S TRAGEDIÍ BĚŽTE NA DIVADLO

ŠMALFUSOVÁ:
S tragédií běžte na divadlo,
se zlomeným srdcem do básní!
K čemu poupě, které právě zvadlo,
smutek v očích tváře nezkrásní.

ŠVADLENKY:
Žižkovskej Romeo, nuselská Julie,
my nejsme tyjátr, my chceme žít.
Šejkspír se hraje, Šejkspír se nežije,
když spolu rádi sou, můžou se vzít.

ŠMALFUSOVÁ:
K životu patří
šťastná láska,
hromada dětí, samý smích.
Koukněte se na běláska,
jak vesele lítá po polích.

ŠVADLENKY:
Žižkovskej Romeo, nuselská Julie,
my nejsme tyjátr, my chceme žít.
Šejkspír se hraje, Šejkspír se nežije,
když spolu rádi sou, můžou se vzít.

SKANDÁL

SBOR SOUSEDŮ
Co se stalo? Co se děje?
Co kdo řekl? Co kdo kreje?
Skandál!
Kdo podplácí? Koho ničí?
Co kdo tají? Co kdo křičí?
Skandál!
Kdože je s kým? A kdo proti?
Kdo to píše? Kdo to fotí?
Kdo tu vlastně dělá randál?
Miss Pomluva a Mister Skandál!

VŠICHNI:
Skandál – to slovo zní jako polnice!
Skandál – seběhne se celá ulice.
Skandál – všichni uši jako radary.
Skandál – probíráme vaše nešvary.
Skandál – skandujeme dál!

Jednotlivě:
Kdo zná tebe? Kdo zná jeho?
Tak nám řekni, co víš zlého!
Skandál!
Co už bylo? A co bude?
Jen si rejpni! Nebude!
Skandál!
Jazyk břitva, kůže hrochů.
Je na šprochu pravdy trochu.
Kdo tu vlastně dělá randál?
Miss Pomluva a Mister Skandál!

VŠICHNI:
Skandál – to slovo zní jako polnice!
Skandál – seběhne se celá ulice.
Skandál – všichni uši jako radary.
Skandál – probíráme vaše nešvary.
Skandál – skandujeme dál!

OBJÍMEJ A OBĚTUJ

EMILKA (A SBOR):
Láska je plná doteků
a dotýkání.
Láska je plná obětí
i objímání.
Láska je plná útěchy
a utíkání.
Láska je plná návratů,
návratů, když už nevěříš.

EMILKA:
Objímej a obětuj,
jenom ta slůvka nikdy nepopleť.
Objímej a obětuj,
buď jako motýl, ale neodleť.
Objímej a obětuj,
jen zůstaň doma s touhou po dálkách.
Objímej a obětuj,
schovej své plány v modrých obálkách.

EMILKA:
V lásce jsou slova šeptaná
i neslyšená.
V lásce jsou schůzky smluvené
i nečekané
V lásce jsou oči zářící
i zamlžené
V lásce je plno návratů,
návratů, když už nevěříš

EMILKA:
Objímej a obětuj, …
/bis/
schovej své plány v modrých obálkách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *