Bez omezení

Úryvek z knížky Štefana Margity a Michaely Zindelové Bez omezení (Hart 2001) pochází z doby, kdy jsme točili Hogo Fogo.

Když jsem zkoušel v Paříži Vojnu a mír, tehdy mi Hana telefonovala a řekla mi, že během natáčení jednoho televizního pořadu na Nově ji oslovil šéfredaktor zábavy Ivan Rössler, aby jí sdělil svoji myšlenku: udělat s námi dvěma nový zábavný pořad. V tom okamžiku (1999) mě jeho nápad vůbec nezajímal, byl jsem před ostře sledovanou premiérou se skvělým obsazením, ani okamžik jsem se tou myšlenkou nezabýval. O něco později mi zavolal Rössler sám do Paříže a požádal mě o schůzku. Protože nebylo vůbec možné, abych v dohledné době dorazil do Prahy, rozjel se do Paříže sám. Začali jsme všichni tři společně precizovat náměty, jeden z nich byl takový smiřovací pořad, kde by účinkovali rozhádaní lidé a my se je pokoušeli dát znovu dohromady. Chodili jsme spolu po Paříži, zastavovali se v kavárnách, diskutovali, až jsme došli k nápadu na typ pořadu, kde se budou lidé „nachytávat“. Televize Nova je v měřítku na kvalitu a sledovanost neúprosná, natočí se pilotní pořad a podle procent sledovanosti se pokračuje, něho také ne. Za dva měsíce se točil první pořad, na televizi se dívalo vysoké procento lidí, a tak nám televize nabídla, že budeme v programu pokračovat.

Typ zábavného pořadu nám oběma svědčí, navíc jde o show, která by měla diváky bavit, a humoru nikdy není dost. Byli jsme oba s Hankou velmi obezřetní při jednání o dalších dílech, člověk totiž nesmí přijmout jen měřítko sledovanosti a podřídit se jí ve frekvenci, musí myslet na další práci a také může při množství repríz dosavadní vysokou sledovanost ztratit. Časté vystupování na obrazovce totiž přináší také omrzení, okamžik, kdy si divák přeje vidět zase jinou tvář. Umění být vzácným je věc pro skutečného mistra kuchaře, nejen v médiích, ale i pro můj rytmus zpívání v opeře, účinkovat v cizině, přijet domů, odzpívat premiéru, zase odjet. Člověk je vzácnější, a tím také získává na ceně. Spoustě lidem vadí, že děláme spolu populární pořad, vadí jim vůbec náš úspěch a naše popularita. Přečetli jsme si třeba, že jsme celé Vánoce byli v televizi na všech kanálech jen my dva. Ale to přece není jen naše věc. To je věc televizí – protože chtějí sledovanost. Ale díky nepřátelům se dostáváš výš. A pokud jde o mou osobu, možná se podívám za chvíli až na Mars.

Samozřejmě, že existuje část lidí. kteří si pomyslí, má to vlastně zapotřebí, proč to vůbec dělá? A zase vnímám tu umělou propast mezi hudebními žánry. Ale cesta „napříč“ hudebními žánry přece existuje a v tomto století se o oni mluví víc než kdy jindy. Jde jen o to, pokusit se posunout hranice svých možností. Když nám v televizi nabídli program, požádal jsem o krátkou operní prezentaci v každém dílu pořadu. Peoplemetry sledují každou minutu, pokles i zisk sledovanosti se projeví i během zpívaných operních árií. Televizní pořad mě baví dělat, dostal jsem se navíc do povědomí lidí, kteří s operou nikdy nic společného neměli a třeba se někdy na můj recitál vydají. Natáčení samotné je jakousi hodně zrychlenou novou inscenací se zkouškami až do premiéry, vše se odehrává během dvou dní – kupodivu mi Hogo Fogo připadá vždy jako odreagování.
Obrovská sledovanost mívá pro protagonisty svá pro i proti: jsi stále sledován, viditelný a navíc pod lupou veřejnosti, jsi objektem zájmu: po každém programu dostáváme spoustu dopisů, které jsou pochvalné, ale píší nám i urážlivé anonymy. Někomu připadají naše nachytávky jako laskavé, dokonce se nám sami hlásí umělci, kteří by chtěli v dalších programech spoluúčinkovat, jiní je odsuzují. Nachytávkami přece nechceme v žádném případě neobvyklou situací někoho urazit. Jedním z lidí, kteří hru zpočátku nepřijali, se stala Helena Vondráčková. Celá věc se jí ale potom rozležela v hlavě a nakonec také v programu vystoupila.

Myslím si, že profesionalismus není jenom v tom, že tahle výtečná zpěvačka a tanečnice nepřestane při mém vstupu na pódium Lucerny zpívat a pokračuje dál, ale rozesměje se, zareaguje ne podle scénáře, ale nečekaně a neplánovaně podle aktuální situace. Později mi vysvětlila, že šlo o písničku Zdeňka Borovce a nechtěla jí vzhledem k čerstvé vzpomínce na něj pokazit, ale jinak, kromě Heleny, ta „hra“ všechny rozesmála (a objevila se spolu s námi v jednom z dalším programů).

Neplánovitost, inspirativnost docela nečekané situace adresáti vesměs přijímají, máme je najednou jako na dlani a můžeme s nimi dál pracovat. Podobně se o takových nečekaných okamžicích hovoří v činohře, herci se „odbourají“ a publikum bezprostřednost reakce vždycky bere a ještě dlouho koluje veselá historka v celém zákulisí. Dokonce diváci si na takové opepřené představení dlouho pamatují. Zatím jsme natočili deset pořadů, v jednom roce se jich vysílá šest – nejtěžší je samozřejmě vymýšlet si nachytávky, ta věc musí byt dělaná se znalostí našeho budoucího hosta který ovšem o své roli zatím nic netuší. Jsou mezi nimi osobnosti,  kterým se musí udělat nachytávka velmi noblesní, třeba Jiřina Bohdalová, v Hogo Fogo naše korunovaná královna komiku Stella Zázvorková nebo Miroslav Horníček. Známé populární zpěváky, herce, hudební sólisty vybíráme po dohodě s Ivanem Rösslerem, ale v každém programu dáváme šanci nějakému novému talentu, který zatím není známý: do našeho křesla pro hosta usedli Dasha nebo Martin Maxa. Pro ty je ještě sledovaný televizní minimedailon s prezentací jejich zpěvu nebo hry vzácný. Často jim to přinese další nabídky a popularitu.

Nedávno jsem, už po několikáté, přemýšlel nad tím, zda už nazrál čas pro to, abych do programu pozval i začínajícího operního zpěváka. Chci si poslechnout pár mladých operních zpěváku, na celou věc je dostatek času i proto, že přece jen v Hogo fogo musíme s operou a její prezentací zacházet opatrné, v malých kapkách operního medikamentu. Ten čas pro začínající hvězdu operního zpěvu ale určitě nadejde. Celý program má šedesát minut a skutečně jen malou část se v něm můžeme věnovat opeře nebo i muzikálu Mám pochopitelně radost, že si v každém díle našeho zábavného „seriálu“ mohu zazpívat jednu operní árii a pozornost neklesá při změně žánru. Velmi důležitý ukazatel nejen pro mne, je to dobra zpráva také pro celý operní obor…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *