Ticho za Jana Palacha

Psáno pro idnes

Ve středu 16. ledna to bude padesát let, kdy se na Václavském náměstí upálil na protest proti sovětské okupaci Jan Palach, tři dny na to na následky svého popálení zemřel. Chtěl bych v této souvislosti napsat o písni Ticho.
Napsal ji folkový písničkář Bohdan Mikolášek. Bylo mu v té době dvacet let, stejně jako Janu Palachovi.

 Číst více

Diana Sixtová a její zajímavá vína – Beaujolais

Diana Sixtová je nejen obchodní ředitelkou firmy Merlot d´Or, která se specializuje na dovoz francouzských vín, ale i zkušenou sommeliérkou. Známe se dlouho a společně jsme s partou milovníků vína projeli za vínem kus světa. Nabízíme vám vždy nějaké zajímavé a cenově dostupné víno. Takže, Diano, kam teď? Jsme na konci roku, co třeba Beaujolais?

Proč ne. Konečně třetí čtvrtek v listopadu je již od 50. let minulého století pevně spjat v myslích vinařů se svátkem Beaujolais Nouveau. Tato oslava mladého vína si vydobyla za ta léta celosvětové renomé a jistě ve své době prospěla propagaci tohoto vinařského regionu. Bohužel dnes se Beaujolais Nouveau stalo víceméně synonymem pro všechna vína z tohoto kraje a tak jsem se rozhodla Vám dnes představit jedno z tzv. Cru de Beaujolais – konkrétně Juliénas.

Není náhodou Beaujolais v Burgundsku?  Číst více

99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů

Rössler Ivan
21. 12. 1945, publicista, redaktor, reportér, scénárista, dramatur

Absolvoval SVVŠ pro pracující (1968-1971), v období 1972-1981 vystudoval Filozofickou fakultu UK, obory filozofie, historie. V Čs. rozhlase se poprvé uplatnil roku 1965. Tehdejší vedoucí redakce A-Zet Alena Maxová mu umožnila, aby svými fejetony přispíval do pořadů Piš a slyš!, Kolotoč a Kolotoč 135. Téhož roku Rössler napsal (za pomoci J. Šperka) dramatické pásmo Král zápalek o švédském podnikateli Ivaru Kreugerovi. V nově vzniklém odpoledním pořadu pro mladé nazvaném Mikrofórum (1965) našel tento talentovaný mladý autor hned dva obětavé učitele – K. Mastného a J. D. Navrátila. Již v roce 1967 zorganizoval pro rozhlasového Silvestra hudebně slovesnou „pirátskou stanici“ divadla Se­mafor s J. Suchým a J. Šlitrem. Další dvě následovaly v roce 1968.  Číst více

PAT a MAT …a je to!

Na začátku byla vlastně audiokniha. Jsem spolumajitel (s dr. Alanem Piskačem) vydavatelství FONIA a tak si sám od sebe něco objednám. Alan tehdy vyjednal práva od Lubomíra Beneše na audioknihu Pat a Mat a protože jsem obě postavičky miloval (a miluji), rozhodl jsem se, že jejich příběhy z němých grotesek převedu do povídek (nedělal jsem to poprvé, podobně vznikly přepisy i některých filmových příběhů). A protože se o našem projektu doslechl Albatros, projevil o můj text zájem a tak vznikla i knížka (byla přeložena i do slovenštiny). Knížku si můžete objednat, proč ne. Například ZDE!  Číst více

Milión snů

Asi moje nejznámější píseň pro Argemu. Vznikla v roce 1999 a měla být k miléniu a slovo milión se k němu hodilo bezvadně.

 Číst více

Přátelé jsou příbuzní, které si vybíráme sami! (postupně doplňuji)

V roce 1997 vydalo nakladatelství FORMÁT a KNIŽNÍ KLUB

ÚVOD

Dovolte mi na úvod malé vysvětlení. Na počátku nebyl vůbec úmysl napsat nějakou knížku. Stalo se ale jednou, že jsem se pustil do řeči s Magdalenou Dietlovou, která mi se zápalem vyprávěla o připravovaném časopisu XANTYPA. Bavili jsme se o tom, co by se tam mohlo tisknout a při té příležitosti jsem se svěřil s tím, že za těch třicet let, co se profesionálně věnuji psaní, se mi doma nashromáždila řada zajímavých rozhovorů, fotografií, kreseb a dalších předmětů a že bych se docela rád k některým lidem, třeba na stránkách jejího časopisu, vrátil. Nechtěl jsem jenom oprášit stařičké výstřižky, ale chtěl jsem se k zajímavým osobnostem, které jsem potkal, v duchu vracet a připomenout si, co všechno jsem s nimi zažil. Někteří už nežijí a pro mnohé jsem věkově mohl být synem nebo dokonce vnukem. Hodně z nich mne velice ovlivnilo a aniž si to možná uvědomili, setkání s nimi byl pro mne obrovský dar. Cítil jsem – a dodnes k nim cítím – přátelský vztah. Jsou mými nedobrovolnými přáteli stejně tak jako všichni ostatní, s nimž jsem se (bohužel) seznámil jen prostřednictvím jejich díla: spisovatelé od Seneky po Henryho Millera, malíři od Bosche po francouzské impresionisty, hudebníci od Bacha po Jaroslava Ježka atd. atd. Ti, o kterých píšu jsem alespoň jednou potkal a mohl si nimi mluvit. Jsem osudu za tato setkání vděčen. Jejich prostřednictvím jsem sáhl hluboko do historie – třeba když jsem si s Cyrilem Boudou povídal o Mikoláši Alšovi anebo s Josefem Sukem o jeho dědečkovi stejného jména a pradědečkovi Antonínu Dvořákovi.  Číst více