Oba Šelmy Divadlo Ateliér uvádí fraška podle Josefa Kajetána Tyla OBA ŠELMY. Tyl ji napsal podle Castellia v roce 1833 a nazval ji dramatickým žertem. O rok později měla premiéru ve Stavovském divadle. Fraška má dobrou komediální zápletku, původní Tylův text je však napsán ve verších a v této podobě je dnes už nehratelný.

Oprava, která se hraje v Ateliéru, vychází z Tylova skeletu, dialogy jsou ovšem zásadně přepracovány, jsou pochopitelně v próze a celá fraška je komponována jako divadlo na divadle. Jak režie Jána Roháče, tak I herecké ztvárnění Uršulou Klukovou a Jiřím Krampolem nás zavádí do malého bulvárního divadla, kde je nutné si všelijak vypomáhat. Fraška Oba šelmy počítá ve svých zápletkách s mnoha převleky a tak dva herci hrají dohromady šest po stav. Ovšem těch šest postav nehrají jen pro diváky, ale současně sobě navzájem. Klíčová zápletka je jednoduchá: přichází nový komorník, avšak služebná se ho chce zbavit, nejprve v převleku za mladého pána, později za paní domu. Jan, nový komorník, se vyhoštění brání a tak přichází jako generál, bývalý Janův pán, později jako vesnický balík, který se rovněž uchází o místo. Tylovými slovy by se to dalo charakterizovat tak, že »šelma« chce obelstít »šelmu«. Když ovšem služebná Betynka a komorník Jan prohlédnou šelmovství toho druhého, oba poznají, že se k sobě dokonale hodí.

Fraška má jediný cíl, co nejlépe pobavit diváka. Je to možná na dnešní poměry malý cíl, možná je i trochu levný. Ostatně situační komedie většinou nikdy neusilovaly o víc než o jednoduché morální poučení; v tomto případě ze hry vyplývá, že chytrák nad chytrákem nevyzraje.

Oba herci hrají s chutí a Roháčova režie zdařile zvýrazňu je komediálnost tohoto, byt okrajového, nicméně v této podobě zábavného, dílka.

TVORBA 23/77