Když jsem asi před dvěma lety absolvoval rozhovor s Václavem Soldátem, netušil jsem, že se objeví v jeho nedávno vydané knížce, Kdybych to věděl, asi bych pečlivěji volil slova. Ale je to tady, tak proč to tajit.
Poprvé jsme se potkali v rozhlase. On tam dělal v redakci pro mládež a já začínal jako externí redaktor Mikrofóra, pak ve Studiu mladých. Byla to velká škola redakční práce i moderování. Vysílal jsem ze studia v tenkrát Gottwaldově, nyní a dříve Zlíně, z Festivalu filmů pro děti a mládež. Z Prahy se jako hlavní redaktor hlásil Luděk Nekuda. Oba poprvé. A v tu chvíli to na oba dolehlo. Luděk byl proti mně profesionál. Vědomí, že nás v tu chvíli poslouchá několik milionů lidí, nám rozklepalo kolena. Mikrofórum bylo tenkrát vedle zpráv jediným vysíláním „ naživo “ – dnes by se řeklo online.
Stejně bylo v rozhlase hodně zážitků. Ve Studiu mladých jsme začali dělat živé nahrávky z různých míst. Tak třeba z pražské Konzervatoře vystoupení studentů různých oborů – uváděl to student Marek Eben. Z největší oděvní fabriky OP Prostějov, kde byl poprvé a asi naposled přímý přenos rozhlasu z módní přehlídky modelů pro dívky – uváděl to naštěstí František Ringo Cech. Dovedete si představit. Byly to zážitky!