Psáno pro Medicína a umění 4/2021/67

Sašu Janovského mám rád. Naše spolupráce začala v roce 1968, kdy jsem dělal tiskového tajemníka Děčínské kotvy a Saša se stal dvorním „kotevním fotografem“. Když jsem byl na vojně, tak mi občas dohodil nějakou práci, abych si k žoldu přilepšil. Naše spolupráce byla intenzivní na sklonku šedesátých a v sedmdesátých letech. Později příležitostná, ale potkáváme se doposud. Vybral jsem z jeho mnoha fotografií deset. Snažil jsem se, aby byly zajímavé. Nejcennější je Jan Werich se svou ženou. Tu asi nemá nikdo.  Číst více