Květy 43/19 strana 47 – 24. 10. 2019

Ivana Rösslera si mnozí spojují především s televizí Nova, kde dlouhá léta vedl redakci zábavy. Už od mládí se ale věnoval hlavně psaní – nejen novinových článků, ale i scénářů a především textů pro nejrůznější interprety. Aby toho nebylo málo, rozhodl se obnovit Československý beat-festival. Co ho k tomu vedlo a jak vidí budoucnost populární hudby?

První Československý beat-festival se uskutečnil v roce 1967. Byl jste u toho? Kdo všechno se tehdy postavil na pódium?
Byl jsem nejen u prvního ročníku v roce 1967, ale i u toho druhého v roce 1968, na který mne – k mému překvapení – dokonce pustili z vojny. Na tom prvním vystoupily takové hvězdy jako Olympic, Framus Five, Synkopy 61, The Primitives Group, Prúdy a mnoho dalších. Ale festival byl třídenní, takže vyjmenovat všechny umělce, kteří tam vystoupili, není zcela reálné. Jsem trochu pyšný na to, že mnozí z nich si své tehdejší vystoupení zopakovali i po padesáti letech.

Kdy vás napadlo festival obnovit?
Na počátku roku 2017, když jsme debatovali s bubeníkem Synkop 61 Jiřím Rybářem o nějaké spolupráci. A tehdy si jeden z nás vzpomněl, že je to padesát let od jejich vystoupení v pražské Lucerně. Synkopy 61 tam tehdy byly (v rámci zmíněného 1. ročníku festivalu) označeny za nejlepší moravskou skupinu – a myšlenka zopakovat to po padesáti letech byla na světě. Abychom mohli zůstat pod názvem Československý beat-festival, rozhodli jsme se koncert otevřít i slovenským umělcům. V roce 2017 to byly Prúdy s Pavlem Hammelem a loni The Buttons – „slovenští Rolling Stones“. Letos přivezeme zajímavou kapelu z Bratislavy Bullet Holes.

Jaký byl ohlas?
Překvapivě dobrý. To nás navnadilo k opakování a dokonce jsme v loňském roce vypsali soutěž. Finále bylo v Sono Centru v Brně, a protože vítězná skupina The Gang zvítězila o prsa před Karol Komenda Triem, vzali jsme do Prahy obě kapely.

Kdo se do soutěže hlásí a jaká je podle vás její úroveň?
Hlásí se kapely ze všech koutů republiky i ze Slovenska, což nás obzvlášť těší. Je to vždy kolem stovky kapel a některé se přihlásily už podruhé. Zatím je ve finále pět skupin: Bluesberg (Olomouc), Particles (Trenčín), Souperman (Brno), Whatrock (Praha) a Wrak! (Brno). Šestého finalistu pak vyberou fanoušci pomocí SMS.

Jak vnímáte současnou populární hudbu?
Je čím dál tím rozmanitější. Z hlavního proudu se vydělilo už tolik potoků a potůčků, že se to ani nedá sledovat. Hodně k tomu přispěl technický pokrok. Dřív se hrálo na hudební nástroje akusticky, později se muzika zdigitalizovala. Kdo si vzpomene na první syntezátor a tehdy slavnou skladbu Popcorn? Tenkrát to byla revoluce. Naštěstí melodie zůstala, protože je nezničitelná.

A jak vidíte budoucnost big beatu? Není dnes trendem spíše samplování zvuků v počítači, než se začít učit na kytaru nebo bicí?
Big beat je umělé slovo zpopularizované Pavlem Sedláčkem – ten ho použil místo výrazu rock and roll, který byl tehdejším režimem vnímán nevraživě. Takže krycí název „bigbít“ už tolik nevadil a vžil se. První rokenroly vznikaly na počátku padesátých let a žijí dodnes, tak proč by nemohly žít dál? A počet skupin, které se hlásí do naší soutěže a jejich poměrně dobrá úroveň mě v tom ujišťují také, stejně jako fakt, že nezmizely hudební nástroje a neztratili se ani dobří muzikanti, kteří na ně hrají. Takže bych to samplování neviděl tak černě.

Koho z nové generace muzikantů posloucháte?
Těžko někoho „vypíchnout“. Profesně jsem prošel popovými festivaly, Portou, Rockfestem, jsem odchovancem Semaforu. Poslouchám už spíš nahodile a nevnímám tyhle věci generačně. Jen vím, že není jednoduché se prosadit. Talentové soutěže vesměs zmizely, média novým tvářím také moc nefandí, tak jim všem držím palec a věřím, že aspoň rockerům pomůže naše soutěž.

Finále soutěže se uskuteční 8. 11, v Sono Centru Brno a jako host vystoupí kapela Buty. Vyvrcholením pak bude koncert v pražské Lucerně v březnu příštího roku.