21. 8. 1968

Tuhle desku jsem vydal v nové funkci, kterou jsem dostal v rozhlase po roce 1989. Tehdejší ústřední ředitel František Pavlíček mne pověřil, abych založil v rámci rozhlasu jakési malé vydavatelství (mnohem dříve než byl pozdější Radioservis). Něco málo jsem vydal, ale pak jsem se s panem ředitelem trochu nepohodl a tak jsem odešel do rozhlasové redakce zábavy, kde mou činnost obětavě zaštiťoval dr. Jan Czech. To jsem ale ještě netušil, že i jeho dny jsou sečteny, protože i on měl nějaké neshody se svým nadřízeným Františkem Pavlíčkem.

Výběr rozhlasových dokumentů ze srpna 1968. Vybral a sestavil Slavomil Vondrášek. Technická spolupráce Tomáš Tomka. Spolupráce na realizaci Milan Petriščák. Odpovědný redaktor Ivan Rössler.

Vydal Čs. rozhlas v roce 1990.

PANÁČEK V ŘÍŠI MLUVENÉHO SLOVA

Sleeve-note (Slavomil Vondrášek):
Gramofonová deska, na kterou se díváte, nemá obvyklý hitový nádech; a přesto je neobvyklá. Po dlouhých 22 let byla ukryta, udupána a zatracena pravda o srpnovém vysílání roku 1968. Ani přímí účastníci možná netušili, že díky prozíravým je značná část mimořádných pořadů onoho tragického srpna uchována; je to asi 60 hodin zpráv, výzev, rozhovoru, komentářů, kdy za asistence tanků, v okamžiku přerušení toku zpráv, se dál šířila pravda z improvizovaných studií.
Desítky redaktorů, techniků — bez nadsázky — dnem i nocí byl u mikrofonu a dělali vše pro to, aby legální vysílání žilo navzdory okupaci. Dnes ta včerejší nepravda o kontrarevolučním vysílání, dokonce dávno připravovaném, může, až po listopadu 89, zaznít jako pravda svobodných informací, které právě zvýrazňují zvukové sekvence na této desce. Pravda, nemají klasickou podobu rozhlasových pořadů, nemají eleganci připravených a vypulírovaných komentářů, rozhovorů, zpráv, a nemají ani potřebnou technickou kvalitu. Naopak. Zvukové záznamy určovalo napětí okupace, proto znějí syrové až příliš Jednoduše, ale o to víc promlouvají ostrým dechem nenormální doby.
V první části desky uslyšíte výběr z dopoledního dramatu 21. srpna 68: Je zde prohlášení politického centra, kadence zpráv, už poznamenaná nejistotou o brzkém konci vysílání z hlavní budovy rozhlasu. Redaktoři a hlasatelé interpretují své vlastní pocity — je nedostatek zpráv — proto výzvy směřují k zachování klidu a odvráceni od konfrontace s okupační ozbrojenou mocí. Ze záběrů zaznívá takřka osudový příslib pokračovat ve vysílání i pod smrtelnou hrozbou střelby. Zprávy rámuje známá znělka se smetanovským motivem, tak slavnostní, zde v nejistotě očekávání, zaznívá i hudební motiv, který byl v režii po ruce.
Peripetii a katastrofu zároveň vyjadřuje nejplněji poslední snímek, kdy závěrečnou výzvu ke klidu nesmlouvavě překrývá intenzivní střena a děj před mikrofonem uzavírá „prostřílená“ hymna.
Druhá část nemá už sevřenou kompozici; Jde o výběr různých zvukových snímků mimořádného srpnového vysílání 1968. Prologem Je projev Ludvika SVOBODY před odjezdem k vrcholným představitelům okupační moci; pokračuje cynické prohlášení TASS, které vzápětí „opravuje“ rozhovor o rozstříleném televizním vysílači KRASOV; zprávu Tassu ještě „vylepšuje“ téměř laskavá zpráva o přivítání porobené hlavy státu v Moskvě. HEINRICH BÖLL, německý spisovatel, ve dnech srpna navštěvuje Prahu, a tak své pocity sděluje mikrofonu; jsou zde další zprávy z okupovaných měst, které alespoň v kostce odrážejí různost a ducha legálního vysílání. Epilog je přenechán ALEXANDRU DUBČEKOVI po návratu z ponižujících moskevských jednání. V Jeho slovech Je už zašifrován diktát, podepřený mocenskou frázi o „přátelství“. Alexander Dubček není jmenovitě uváděn — to se bohužel nezachovalo — ale jeho typická hlasová kadence už při prvním poslechu prozrazuje autora.
Gramofonová deska je plná vzrušené a rozjitřené doby, a to Jak ve stylu, tak i v projevu hlasatelů a redaktoru; přibližuje vlastenecký akcent vám věrným posluchačům ze srpna 68 i vám, pro něž je tento čas jen větami z historie. Nedefilují zde ani jména hlasatelů a redaktorů — to konečně nebylo v té době vůbec podstatné — i když mnohé hlasy i po tolika letech možná poznáte.
Deska je zároveň i nepatrným připomenutím rok srpnového rozhlasu, který se nevzdal své pozice a rozdával pravdu po všechny dny srpna. Není to popová nebo metalová lahůdka, nebude to poslech pro efemérní rozptýlení. A přesto se hlásí do vašich domovu, aby připomínala i burcovala onu závratnou Jednotu hlav i srdcí, znovu ověnčenou listopadovým sametem. A jestliže ji přijmete, starší, i vy mladší, jestliže vám alespoň zčásti složí dramatickou tvář SRPNA 68, pak je gramofonová deska na nejlepší cestě k vašim srdcím. (Slavomil Vondrášek)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *