V pražském kulturním životě se zcela tiše zjevila „novinka“: kreslené divadlo. Jelikož jsme zemí s mnoha divadelními vynálezy, tak v kresleném divadle nevidíme už žádnou senzaci. Kreslené divadlo je jen novostí v radě jiných novinek, dnes již vlastně několik let starých a zavedených. Tak jako byli zklamáni první návštěvníci severního pólu, když zjistili, že se pól v ničem neliší od okolní krajiny, byli možná zklamáni ti návštěvníci kresleného divadla, kteří čekali revoluční přeměnu či dosud nevídanou senzaci. Aneb pravdivě poznamenal Oroczo: Lidé odmítají kresbu vidět, chtějí ji slyšet.  Číst více