Psáno pro idnes
3. 12. 2018 14:23:43
Hned dvě rockové skupiny slaví padesát let od svého vzniku. Progres 2 a The Plastic People of the Universe.
Shodou okolností je spojuje okolnost, že jak Pavel Váně z Progresu 2, tak Josef Janíček z Plastiků se zúčastnili 1. Československého beat-festivalu v roce 1967 (ten byl loni po také po padesáti letech obnoven). Pavel Váně tehdy v Lucerně vystupoval ještě se skupinou Synkopy 61 (pamatujete na píseň Válka je vůl?) a Josef Janíček si tom užil se skupinou The Primitives Group.
Pavel Váně pak vystoupil na tomto ve festivalu ještě v roce 1971 (byl to poslední třetí ročník) už se skupinou The Progress Organization. Sám mi o tom řekl: „Tehdy to byla labutí píseň naší „progresivní organizace“. Rozhodli jsme se, že v době začínající normalizace raději kapelu rozpustíme. S nejasnou vizí, že někdy, „až bude líp“, ji zase obnovíme“.
The Plastic People of the Universe se narodili také do špatné doby. Byl to podzim roku 1968 a normalizace začínala tuhnout nebývalým tempem. Nicméně Plastici tu dobu dokázali nějak přežít, i když to bylo těžké. Pepa Janíček mi o tom vyprávěl: „Když nám sebrali aparaturu, přišel Magor s nápadem, že půjdeme pracovat do lesa někde u Humpolce a na novou aparaturu si vyděláme. Nakonec jsme nevydělali ani na chleba. Potom jsme začali hrát ve Skále, což je vesnička u Humpolce, nedělní čaje a začali za námi jezdit fanoušci.“ Počet fanoušků ale stále rostl, což bylo estébákům nepříjemné a tak činili protiopatření. Nakonec to dopadlo tak, že poslední koncert Plastiků byl v Kerharticích. Bylo to 15. března 1981. Policajti pak dům podpálili.
Skupina The Progress Organization se rozpadla hned v roce 1970, kapele se do undergroundu nechtělo, i když v roce 1971 pro pár koncertů svou činnost nakrátko obnovili. K definitivnímu obnovení skupiny už pod názvem Progres 2 došlo až v roce 1992. K obnovení skupiny The Plastic People of the Universe došlo vlastně zásluhou Václava Havla, který skupinu pozval, aby k dvacátému výročí Charty 77 zahráli ve Španělském sále Pražského hradu. Tedy o pět let později.
Nechci tady podrobně rozebírat osudy obou kapel a jejich členů, o tom se lze dočíst jinde. Jen jsem chtěl připomenout, že vedle stého výročí republiky (bezpochyby velmi významného) tady máme dvě výročí padesátiletá. Zdánlivě drobná, ale svým způsobem také obdivuhodná.
Omluva
4. 12. 2018 9:32:08
Tak jsem si se skupinou Progres 2 trochu naběhl a po právu jsem to schytal. Chtěl jsem si zkrátit cestu, ale trochu se to nepovedlo. A tak se omlouvám.
Napsal jsem:
Pavel Váně pak vystoupil na tomto ve festivalu ještě v roce 1971 (byl to poslední třetí ročník) už se skupinou The Progress Organization. Sám mi o tom řekl: „Tehdy to byla labutí píseň naší „progresivní organizace“. Rozhodli jsme se, že v době začínající normalizace raději kapelu rozpustíme. S nejasnou vizí, že někdy, „až bude líp“, ji zase obnovíme“.
Zdroj: https://rossler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=690485
Řeč byla o 3. Československém beat-festivalu. A pak jsem udělal nešťastnou zkratku:
Skupina The Progress Organization se rozpadla hned v roce 1970, kapele se do undergroundu nechtělo, i když v roce 1971 pro pár koncertů svou činnost nakrátko obnovili. K definitivnímu obnovení skupiny už pod názvem Progres 2 došlo až v roce 1992.
Zdroj: https://rossler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=690485
Domníval jsem se, že slovo definitivní postačí, A nepomohlo ani:
Nechci tady podrobně rozebírat osudy obou kapel a jejich členů, o tom se lze dočíst jinde
Zdroj: https://rossler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=690485
Po právu mi v diskusi Martin Laco vyčinil:
To určite nie, v roku 1980 vyšiel „Dialog s vesmírem“, v roku 1982 „Třetí kniha džunglí“, v roku 1984 „Mozek“, 1988 „Změna“…atd. Kapela normálne koncertovala, v r.1984 som bol na vystúpení na Výstavišti v Brne
Ano, je to pravda. Chtěl jsem jen připomenout padesátá výročí dvou významných skupin. Nechtěl jsem podrobně vypisovat celou historii. Za to se omlouvám. Bylo to období, kdy se muzikanti scházeli, odcházeli a zase scházeli. Za celou historii skupiny jsem napočítal více než deset změn v obsazení. Jediný Zdeněk Kluka ve všech zůstával. Pavel Váně hrál v sedm sestavách, Pavel Pelc v osmi. A tak bych mohl pokračovat. Ale nebudu a ještě jednou se omlouvám za zkratku, která se nepovedla
Zdroj: https://rossler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=690574