Semaforská skupina Miloslava Šimka se nás postupně snaží přesvědčit, že si počíná úspěšně. Ovšem v poněkud jiné, nedivadelní kategorii. Přistoupíme-li na estrádní pravidla hry, pak můžeme konstatovat, že jde o estrádu slušnou, ba nadprůměrnou, se špičkovými hereckými i pěveckými výkony. U jejich estrády můžeme rovněž kladně hodnotit i jistý dějový rámec, který je tak volný, že umožňuje v podstatě jakýkoliv obsah. DVA PESTRÉ TÝDNY V OBLASTNÍM
MUZEU nejsou ničím jiným než sledem scének a pěveckých vystoupení motivovaných osvětovou snahou postavy ředitele muzea ing. Františka Datla v interpretaci ing. Petra Nárožného. Dějový rámec je nenáročný, zaměřený na vnější atraktivnost s využitím primitivních komických prvků, tj. že tři protagonisté souboru se programově chovají jako hlupáci.  Číst více

Oba Šelmy Divadlo Ateliér uvádí fraška podle Josefa Kajetána Tyla OBA ŠELMY. Tyl ji napsal podle Castellia v roce 1833 a nazval ji dramatickým žertem. O rok později měla premiéru ve Stavovském divadle. Fraška má dobrou komediální zápletku, původní Tylův text je však napsán ve verších a v této podobě je dnes už nehratelný.
 Číst více

Černé divadlo Jiřího Srnce potěšilo své pražské příznivce svou novinkou — osmou premiérou nazvanou Amoroso aneb Létající velocipéd. Příběh je rozčleněn do deseti obrazů a jeho zhuštěný obsah je vlastně velice banální: Petr, mladý vynálezce, je zasažen Amorovým šípem a měl by tedy logicky vzplát láskou k půvabné dívce Janě. Ovšem je natolik posedlý myšlenkou sestrojit létající stroj, že Amorův šíp na něho nemá žádný zvláštní vliv. Dokonce nepodlehne ani muzeu lásky, které mu Amor předvede. Jana ovšem nemá Petrovu odolnost a zmítá se v horečkách.  Číst více

V pražském kulturním životě se zcela tiše zjevila „novinka“: kreslené divadlo. Jelikož jsme zemí s mnoha divadelními vynálezy, tak v kresleném divadle nevidíme už žádnou senzaci. Kreslené divadlo je jen novostí v radě jiných novinek, dnes již vlastně několik let starých a zavedených. Tak jako byli zklamáni první návštěvníci severního pólu, když zjistili, že se pól v ničem neliší od okolní krajiny, byli možná zklamáni ti návštěvníci kresleného divadla, kteří čekali revoluční přeměnu či dosud nevídanou senzaci. Aneb pravdivě poznamenal Oroczo: Lidé odmítají kresbu vidět, chtějí ji slyšet.  Číst více