99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů

Rössler Ivan
21. 12. 1945, publicista, redaktor, reportér, scénárista, dramatur

Absolvoval SVVŠ pro pracující (1968-1971), v období 1972-1981 vystudoval Filozofickou fakultu UK, obory filozofie, historie. V Čs. rozhlase se poprvé uplatnil roku 1965. Tehdejší vedoucí redakce A-Zet Alena Maxová mu umožnila, aby svými fejetony přispíval do pořadů Piš a slyš!, Kolotoč a Kolotoč 135. Téhož roku Rössler napsal (za pomoci J. Šperka) dramatické pásmo Král zápalek o švédském podnikateli Ivaru Kreugerovi. V nově vzniklém odpoledním pořadu pro mladé nazvaném Mikrofórum (1965) našel tento talentovaný mladý autor hned dva obětavé učitele – K. Mastného a J. D. Navrátila. Již v roce 1967 zorganizoval pro rozhlasového Silvestra hudebně slovesnou „pirátskou stanici“ divadla Se­mafor s J. Suchým a J. Šlitrem. Další dvě následovaly v roce 1968.

Od podzimu roku 1970 působil jako externí hudební redaktor na stanici Hvězda. Ještě jako externista začal v roce 1976 spolupracovat se Studiem mla­dých. O rok později, již jako zaměstnanec Čs. rozhlasu, se stal redaktorem tohoto pořadu a později i redaktorem Mikrofóra. Schopný organizátor a pohotový improvizátor brzy realizoval několik větších komponovaných přímých přenosů z nezvyklých míst, například z letícího letadla, nebo navázal rozhovor mezi Zemí a kosmickou lodí. Při své práci rád využíval nejmodernější techniku. VKV vysílačky, které fungují i za jízdy, a hlasité telefony, jejichž prostřednictvím se dá srozumitelně hovořit s lidmi třeba z opačného konce světa. Je jeho zásluhou, že v roce 1983 rozhlas uvedl sérii rockových maratónů a od roku 1985 vysílal i přímé přenosy z hudebního festivalu Porta.
Společně s historikem V. Nálevkou připravil Ivan R0246ssler pro mladé posluchače Mikrofóra impozantní sedmdesátidílný cyklus koláží zvukových dokumentů z rozhlasového archivu – 70 let Československa.
Každý rok z období 1918-1988 v něm charakterizuje jeden zpravidla 15 minutový pořad. Na tomto posluchači i kritiky vysoce oceňovaném cyklu(1) se velkou měrou poprvé jako spoluautor podílel nápaditý „tahoun“ režisér Ivan Holeček. „Naučil mne, jak se doopravdy dělá rozhlas,“ napsal Rössler na svém webu. Spolu vytvořili mnoho dalších pořadů, z nichž nejzávažnější byl pětidílný Proces s dr. Miladou Horáko­vou (1990).
Z tvůrčího hlediska byla pozoruhodná jejich dramatická rozhlasová kompozice k výročí francouzské revoluce, nazvaná Svítání nejvyššího štěstí. Obsahovala dialog Robespierra a Rousseaua sestavený pouze z díla obou osobností.
V listopadu 1989 vynikl I. Rössler při sérii živých vysílání z ulice. Prakticky od prvního dne spolu s dalšími redaktory Mikrofóra (D. Sedlářovou a I. Jablonským) jako první rozhlasoví reportéři otevřeně referovali o dění ve společnosti a vědomě tak nerespektovali direktivy vedení Čs. rozhlasu. Spolu s Holečkem připravil z prvních deseti listopadových dnů vysílání náročnou koláž Nejsme děti aneb Deset dní, které otřásly Československem, vysílanou již koncem prosince. Toto dílo zaujalo i J. Branžovského. Líbilo se mu na něm mj. důmyslné řazení ostře kontrastních záběrů – to, že autoři „střídají pravidelně reportážní záběry z manifestací, z rozhovorů se studenty, citáty z Jasperse a soudobé aktuální songy“.(2) Během přímého přenosu Koncertu pro všechny slušné lidi se Rösslerovi podařilo uskutečnit prý vůbec první rozhlasový rozhovor s V. Havlem.
V roce 1990 organizuje rozhlasovou účast na výstavě Kde domov můj, odkud realizuje řadu přímých přenosů (například o Jiřím Voskovcovi) opět s využitím hlasitých telefonů (s Janem Třískou z Los Angeles apod.). Téhož roku přijímá nabídku ředitele Českého rozhlasu J. Czecha a stává se vedoucím redaktorem redakce zábavy (1990-1992). Zakládá několik nových pořadů, z nichž Tobogan žije dodnes. Dává na vlnách ČRo prostor tvůrcům Radia Mama (pozdější Rádio Limonádový Joe), silvestrovské vysílání organizuje jako šestnáctihodinový maratón vysílaný živě opět s využitím VKV vysílaček, přímého přenosu z Divadla hudby a z dalších míst i hlasitých telefonů (z Londýna, New Yorku, Japonska apod.). Jako šéfredaktor stanice Praha (1992-1993) se věnoval hlavně organizační práci; v téže době krátce vedl i krajské studio Českého rozhlasu v Plzni. V roce 1993 rozhlas na vlastní žádost opustil.

Další činnost: 1963-1967 externí spolupráce s redakcemi novin, časopisů, rozhlasu i televize; tvorba písňových textů (až do současnosti); 1966-1967 tiskový tajemník hudebního festivalu Bratislavská lýra; 1968 tiskový tajemník Děčínské kotvy; 1984-1987 zakladatel a redaktor gramofonové edice Cesty a Rock hud. vyd. Panton; 1986-1987 vedoucí dramaturg Rockfestu; 1989-1990 redaktor časopisu Tvorba; 1990-1992 vedoucí dramaturg hudebního festivalu Porta a předseda rady sdružení Porta; 1993-2006 šéfredaktor redakce zábavy TV Nova, od roku 2000 dodnes spolumajitel firmy Fonia – gramofonového vydavatelství mluveného slova; kniha Přátelé jsou příbuzní, které si vybíráme sami (Formát, Praha 1977); TV scénáře aj.

Poznámky:
1 Rossler, Ivan: 70 let Československa (na okraj s Mikrofóra). Rozhlasová práce 1989, č. 1, s. 8-25
2 Branžovský, Josef: Hledání rozhlasovosti. Praha, S ní odd. Čs. rozhlasu 1990, s. 291

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *