Můj zlozvyk při čtení

Tenhle druh knížek dával dohromady Vratislav Ebr, vynikající knihkupec, dobrý vypravěč a popularizátor knih. Dodnes pořádá večírky po klubech. Vydal AZ servis, Praha 1992

Poezie z očí do očí

Můj příspěvek do sborníku NEŽ SE ZVEDNE OPONA, sestavil Otakar Brůna a vydalo nakladatelství PANORAMA v roce 1984. Já přispěl rozhovorem s Alfredem Strejčkem, jehož jsem jako recitátora velice obdivoval.

Mohl bych vám, milí čtenáři, snadno předstírat, že jsme s Alfrédem Strejčkem čistě pro vás inscenovali pravé nokturno.
Mohl bych bájit o tom, jak jsme se vypravili do Poděbrad, chodili nocí po autentických místech, kde se recituje, a pomocí detailů vyvolávali tehdejší atmosféru. Vidíš tenhle strom? zeptal by se Alfréd Strejček. Pod tímhle stromem jsem recitoval Okudžavu.

A mluvilo by se o Okudžavovi . . .
Ale neudělám to, vzpomínky z těch poutí za poezií jsou tak pevně zakořeněny, že se dají snadno vyvolat i uprostřed nejrušnější Prahy a třeba v jasném odpoledni, kdy po měkkých stínech a lyrických zákoutích není ani památka. Avšak stejně jako lze poezii najít všude, liší se jen svou povahou a „stupněm utajení“ v sebesyrovější skutečnosti, dá se všude i zahrát si na pomyslné nokturno v lázeňské zahradě. Ale k tomu už patří i nezbytná úvodní otázka: Které Neumannovy Poděbrady byly v tvém životě první?  Číst více

Patnáct oken do písničky

Tenhle článek jsem napsal do útlého sborníčku Patnáct oken do písničky, který sestavil Jaromír Hořec. Považte, vyšel v nákladu 30 000 výtisků a stál 10 Kčs. Knížka není datovaná, ale článek vznikl někdy v roce 1965, krátce poté, co Václav Neckář přišel do pražského Rokoka. Přepadli jsme ho s fotografem J. Žáčkem v Melantrichově ulici (v bývalém hodinovém hotelu), kde tehdy měl malý pokojík.

MOTTO: Dalo by se říci: Jako sůl nad zlato, soukromí nad zlato. Jenže k tomu, aby člověk měl soukromí, potřebuje zlato a aby získal zlato, musí přicházet o soukromí. EDUARD PERGNER
 Číst více