Vydalo Karolinum 2019

(strana 129 – 131)

NEPŘÍTOMNÝ/VŠUDYPŘÍTOMNÝ
Ivan Rössler (narozen 1945) pracoval od konce 70. let v Československém rozhlase a později (od roku 1984) ve vydavatelství Panton, kde řídil dvě edice – Cesty a Rock. V roce 1985 vydal v edici Cesty EP Jaromíru Nohavicovi. Na desce byly čtyři písně: Kejklíři, Bláznivá Markéta, Zatímco se koupeš a Divoké koně. S vydáním desky nebyl podle Rösslera žádný problém, neboť jeho šéf byl „velmi osvícený a vůbec úžasný člověk, se kterým se dalo mluvit normálně“. Nohavicovo EP následně Rössler osobně (a oficiálně – ve Stánku Pantonu) prodával v Plzni na Portě – na stejném ročníku Porty (1985), na kterém reálně existující Nohavica vystoupit nemohl, neboť jeho písně (jmenovitě i Bláznivá Markéta) byly plzeňským národním výborem prohlášeny za ideově závadné, za protisocialistické.  Číst více

Když jsem asi před dvěma lety absolvoval rozhovor s Václavem Soldátem, netušil jsem, že se objeví v jeho nedávno vydané knížce, Kdybych to věděl, asi bych pečlivěji volil slova. Ale je to tady, tak proč to tajit.

Poprvé jsme se potkali v rozhlase. On tam dělal v redakci pro mládež a já začínal jako externí redaktor Mikrofóra, pak ve Studiu mladých. Byla to velká škola redakční práce i moderování. Vysílal jsem ze studia v tenkrát Gottwaldově, nyní a dříve Zlíně, z Festivalu filmů pro děti a mládež. Z Prahy se jako hlavní redaktor hlásil Luděk Nekuda. Oba poprvé. A v tu chvíli to na oba dolehlo. Luděk byl proti mně profesionál. Vědomí, že nás v tu chvíli poslouchá několik milionů lidí, nám rozklepalo kolena. Mikrofórum bylo tenkrát vedle zpráv jediným vysíláním „ naživo “ – dnes by se řeklo online.
Stejně bylo v rozhlase hodně zážitků. Ve Studiu mladých jsme začali dělat živé nahrávky z různých míst. Tak třeba z pražské Konzervatoře vystoupení studentů různých oborů – uváděl to student Marek Eben. Z největší oděvní fabriky OP Prostějov, kde byl poprvé a asi naposled přímý přenos rozhlasu z módní přehlídky modelů pro dívky – uváděl to naštěstí František Ringo Cech. Dovedete si představit. Byly to zážitky!

 Číst více

Vyšlo v časopise Rytmus života číslo 9, 25. 2. 2019

Před pětadvaceti lety začala poprvé vysílat TV Nova. U jejího zrodu byl i Ivan Rössler, mistr televizní zábavy, který přišel s pořady, jež patřily k nejsledovanějším v zemi.

Tak schválně, pamatujete si »Hogo fogo«, kterým provázeli Štefan Margita (62) a jeho žena Hana Zagorová (72)? »Chcete být milionářem« s Vladimírem Čechem (+61)? A co »Zlatíčka« s Petrem Nárožným (80) nebo Petra Novotného (71) a jeho »Novoty«? S těmito pořady kdysi televize Nova válcovala své konkurenty. Zapsaly se do srdcí celého národa. Jaké ale bylo jejich zákulisí? To nám v exkluzivním rozhovoru odtajnil jejich spolutvůrce Ivan Rössler (73). A rozhodně má na co vzpomínat!

Začněme u »Hogo fogo«: Jak se vám podařilo ze zpěváků Štefana Margity a jeho manželky Hany Zagorové udělat moderátorský tandem?  Číst více

Host do domu
17. května 2018 v 11:05
Poslechněte si celý rozhovor

Textař, novinář, dramaturg a scenárista Ivan Rössler byl v letech 1977–1993 redaktorem, moderátorem, vedoucím redakce zábavy i šéfredaktorem Dvojky, tehdejší Prahy. Byl i šéfredaktorem TV Nova. Jeho texty zpívá Karel Gott – Foto: Elena Horálková
Textař, novinář, dramaturg a scenárista Ivan Rössler byl v letech 1977–1993 redaktorem, moderátorem, vedoucím redakce zábavy i šéfredaktorem Dvojky, tehdejší Prahy. Byl i šéfredaktorem TV Nova. Jeho texty zpívá Karel Gott
Foto: Elena Horálková

Rozhlas slaví 95 let, ale stále zůstává stejný. Slovo je zkrátka slovo. „Ale jeden rozhlasový teoretik definoval rozhlas jako pauzu obloženou slovy. Tvrdil, že v rádiu hraje pauza větší roli než slovo. Během ní totiž zpozorníte,“ směje se dlouholetý rozhlasák Ivan Rössler.

„Dnes může vysílat každý a internetová rádia už jsou. Síla Českého rozhlasu je v tom, že je veliký a má tradice. A spočívá v mluveném slově, které umí dělat líp než kdokoli jiný. Moderátoři na komerčních rádiích protahují koncovky a jsou permanentně veselí. To není úplně profesionální,“ myslí si Ivan Rössler.

„Technologie nás na jednu stranu posunují, na druhou svazují. Vývoj šel dopředu, protože lidi jsou líní. Vzpomínám, že když jsem měl poprvé natočit rozhovor, vybavili mě magnetofonem Maihak. Bylo to 15kg monstrum na kličku.“ Dnes se dá točit i na mobil. „Věci se zrychlují, zlepšují a nutí nás rychleji myslet a pracovat. Jsme výkonnější, co si budeme povídat.“

Jaké vzpomínky má na své dlouholeté působení v rozhlasu? Na co je ještě dnes pyšný? Co by si ještě v životě přál? Poslechněte si ze záznamu.

Knížku napsal Petr Gratias společně Oldřichem Veselým a vyšla v roce 2009-

Olda Veselý byl výborný skladatel. Napsali jsme spolu pro Kamilu Olšaníkovou písničku. Po letech se mi Olda přiznal, že ji nenáviděl, protože nenáviděl celý pop. Ale chtěl se odvděčit Otovi Olšaníkovi za nějakou spolupráci, tak se přemohl. Bohužel, ani Ota Olšaník, ani Olda Veselý už nejsou mezi námi. Tak tedy Oldova vzpomínka:

A já jsem pro ni (Kamilu) napsal písničku Kolik týdnů ještě zbývá, kde jsem s ní zpíval v refrénu , takže to byl vlastně duet.
Píseň otextoval Ivan Rössler, tehdy šéfredaktor (tady se Olda mýlí, byl jsem jen redaktor) pražské redakce Mikrofóra, jednoho z mála pořadů pro mladé. (Po revoluci jsem najednou zjistil, že je šéfdramaturgem zábavy na TV Nova. Známe se dobře a pamatuju si, že v době své éry v Mikrofóra se chlubil, že jezdí trabantem a je z něj nadšený.) Ten se chopil manažerství kolem Kamily Olšaníkové a svého textu. Rázem z toho byla tři vystoupení v televizi. Jedno v Hitšarádě, další v nějakém TKM* a třetí v pořadu, který moderovala Helena Vondráčková, a měl představovat nové talenty.  Číst více